DAVID VIGNER O FILMU ABSTINENT

Jak vznikl nápad na film o mladém alkoholikovi?

S tématem závislosti na alkoholu jsem se poprvé setkal před deseti lety. Měl jsem kamaráda, z kterého se stal alkoholik, jiný můj kamarád měl alkoholičku matku. V té době jsem však nebyl natolik vyzrálý, abych se odvážil téma převyprávět do filmového příběhu. O pár let později jsem se na besedě náhodně setkal s paní, která se mi svěřila se závislostí svého šestnáctiletého syna. Vycítil jsem z její pozice matky apel na společnost. Pro ni to bylo celoživotní trauma a pocit selhání rodiče. Kladl jsem si otázku, jak se může mladý člověk jen tak stát alkoholikem? Existuje mnoho filmů o dospělých alkoholicích, ale o dětech na toto téma neznám žádný film. Tato myšlenka mě lákala. Vytvořit film o závislosti u mladých lidí, ale zároveň do něj zakomponovat i příběh jejich rodičů. Začal jsem téma zkoumat. Zjistil jsem, že v mém blízkém okolí žijí další závislí lidé. Ti mě pak postupně odkazovali na další alkoholiky. Oslovil jsem i matku, která mě k tématu inspirovala. Měl jsem možnost se propojit s jejím mladistvým závislým synem. Následně jsem se pravidelně scházel s alkoholiky a naslouchal jejich životním příběhům. Mnohdy jsem je zastihl v době, kdy opět pili. Měl jsem štěstí potkat i alkoholiky, kteří několik let úspěšně abstinují. Postupně jsem se dostal až k odborníkům. Velmi mě inspiroval proces samotné léčby ze závislosti. Obdivuji práci lékařů i terapeutů. Jsou to lidé, kteří se snaží alkoholika vrátit do normálního života. Jejich práce není snadná a není to snadné ani pro samotného alkoholika. Jedná se často o smutné příběhy jich samotných, ale i jejich rodin. Nakonec tak vznikl příběh Adama a jeho terapeuta. Scénář jsem napsal společně s Lucií Kryzovou a Janem Jílkem.

Jaký je Váš osobní náhled na téma alkoholismu?

Nejhorší bylo pro mne zjištění, že alkoholici se už nikdy nemohou zcela vyléčit. Mohou pouze abstinovat. Zjistil jsem, jak moc je pro ně důležité zázemí. Jak snadno se lze vrátit zpět k alkoholismu. Stačí jen málo, prakticky jedna sklenička, a rázem je všechno pryč. Je jen pár jedinců, kteří dokázali abstinovat celý život. Jedná se spíše o výjimky. Nepatrná naděje však existuje, ale je nutné, aby ji každý alkoholik v sobě probudil. Nakonec situaci musí zvládnout sám. Také je tu vliv společnosti, tedy značná tolerance v pití alkoholu. Toto „zrádné pití“ je snadno dostupné pro všechny a všude. Člověk se s alkoholem setkává už v dětství. Mnozí si vzpomenou na hlášky svých rodičů: „Tak si cucni jen pěny, vždyť to nic není“. Alkohol je součástí naší pradávné kultury. V současné době se však bohužel pije opravdu hodně a mnoho lidí ani netuší, že už jsou možná dávno závislí. Jen si to nechtějí přiznat nebo si myslí, že pití mají pod kontrolou. To je však špatně a mnohdy pak jejich cesta vede k životní tragédii. O tom jsem se rozhodl vyprávět můj film.

Přineslo Vám natáčení nějaké nové zkušenosti?

Během natáčení jsem si téměř při každé scéně odehrávající se v dětství hlavního hrdiny vzpomněl sám na sebe. V období mého dospívání se snad nekonal žádný večírek, na kterém bychom se neopíjeli. Ani já jsem nebyl výjimkou. Zpětně si vybavuji všechny ty „opičárny“, které jsme prováděli pod vlivem alkoholu. Možná šlo někdy až o hazard s vlastním životem. Zábrany šly stranou a my si zkrátka užívali života. Často se i nesmyslně hecovali. Mnoho situací vznikalo většinou z nudy. A právě z nudy začne popíjet i postava Adama v mém filmu. U něj pak hraje roli absence komunikace s rodiči. Mnoho rodičů dává přednost své kariéře. Na ostatní věci pak nezbývá čas. Stačí „špatný“ kamarád nebo „nesprávná“ parta a problém je na světě. Rok od roku stoupá procento mladých alkoholiků či dětí otrávených alkoholem. Možná se nabízí otázka:“Není už taková tolerantní alkoholová kultura příliš nebezpečná pro naše děti?

Máte vzkaz pro budoucí diváky filmu Abstinent?

Budu moc rád, když po zhlédnutí filmu Abstinent si o tématu udělá divák svůj ucelený názor. Film je určen nejen pro mladé lidi, ale i pro jejich rodiče. Ve svém filmu nechci nikoho moralizovat. Mou snahou bylo vyprávět filmový příběh alkoholika z pohledu mladého člověka, který teprve vstupuje do dospělého života. Ve filmu odhaluji jeho citlivou duši s vlastním vypořádáním se s tímto životním problémem. Přes všechny podněty ze svého okolí se musí nakonec rozhodnout sám. Je to takový příběh o Malém princi. Adam jakoby putuje po planetách, poznává různé lidi a hledá přítele i naději. Chci ve svém filmu ukázat, jak snadné je stát se alkoholikem a jak obtížné je být abstinentem.

© 2019 DVF